O knize: 2009 / Kniha zkoumá zproštění viny jako humánní akt demokraticky strukturovaného státu, který chrání práva a zájmy nezákonně stíhaných občanů Autor identifikuje a analyzuje faktory, které určují prevalenci zprošťujících rozsudků, rozsah a sílu trestní politiky; pokyny vyšších soudů, které určují míru požadavků na prokázání obvinění u soudů prvního stupně, vracení trestních věcí k došetření namísto rehabilitace obžalovaného, ​​jehož vina nebyla prokázána apod. Autor upozorňuje na nízká prevalence zprošťujících rozsudků (v roce 2007 - 0,6 % všech vynesených trestů), trend snižování jejich počtu a výrazné rušení těchto trestů u vyšších soudů Analyzovány jsou procesní základy zprošťujícího rozsudku, jeho struktura a obsah. Předmětem úvahy byly zvláštnosti vynesení rozsudku a zproštění obžaloby v porotním procesu, vztah pravomocí soudce a poroty při řešení otázky viny obžalovaného Autor se zabývá problematikou odvolání proti osvobozujícím rozsudkům instituce rehabilitace nevinných Kniha je určena soudcům, státním zástupcům, vyšetřovatelům, vyšetřovatelům, advokátům, učitelům právnických fakult, ale i širokému okruhu čtenářů zajímajících se o problematiku trestního řízení..